Renata Mrkvičková

Svoji první border kolii a zároveň svého prvního psa jsem si pořídila na Vánoce 2011. Už tehdy jsem toužila po ee red barvě, ale v emailu, kdy mi chovatelka oznamovala že se krytí zadařilo a fenka má potvrzenou březost mi zároveň nabídla černobílé štěně, které se vrátilo do její CHS a povahově naprosto přesně odpovídalo mému přání. A měla pravdu, vybavena poučkou že barva psa nedělá, jsem se jela na štěně podívat a domů už jsem jela spolu s chlupatou kuličkou. Petra měla pravdu, povahově byl Dáreček přesně takový jakého jsem si přála svého prvního psa. (https://crazychance.webnode.cz/jak-jsme-se-k-sobe-dostali/)

Společně jsme objevovali různé psí sporty, nejvíce jsme se věnovali sportovní kynologii, ale vyzkoušeli jsme i různé další aktivity jako pachové práce, sutinové vyhledávání osob či pasení oveček.

Jako druhá nám do smečky přibyla v roce 2024 kříženka foxteriéra Frisco, kterou jsem si vzala do péče od kolegy, jehož chování k ní hraničilo s týráním.

Na Frisco to zanechalo stopy, které se snažíme společně pomalu smýt, ale přesto co všechno zažila, nezapomíná milovat lidi a kontakt s nimi. Výchova i výcvik jsou trochu náročnější, často narážíme na neochotu spolupráce s člověkem, která pramení hlavně z častého trestání Frisco za činy, kterými se snažila prostě jen přežít den zavřená v nudné koupelně. Frisco je takový můj vedlejší projekt a trénink trpělivosti.

V roce 2025 mě můj milovaný Dáreček opustil a já se rozhodla naplno věnovat Frisco. Jednoho dlouhého večera, sedíc u internetu jsem se rozhodla, že se podívám, co je nového ve světě borderek, jaké jsou dnes možnosti a zda někdo chová ee red pejsky abych měla přehled až se jednoho dne rozhodnu pořídit si nového parťáka. A hned v druhém odkazu byl on, Honey Boy Wicca Gabreta. Shodou okolností potomek fenky, po níž jsem chtěla štěně už v roce 2011 a také Dárečkovo tatínka. Neváhala jsem a chs kontaktovala. A jak už to tak v mém životě bývá, za pár týdnů už jsem měla na klíně mého Medínka. Uvidíme, kam nás společný život zavede.